Vše o magickém místě jménem Semuc Champey.

Jednou z věcí, kterou na Couchsurfingu zbožňuju je, že vás přivede do situací, do kterých byste se při obyčejném přespávání v hotelu v životě nedostali. Mou další destinací byl Semuc Champey – přírodně vytvořená kaskáda vápencových bazénů plných křišťalově čisté vody dokola obklopené džunglí a podle některých to nejkrásnější místo v celé zemi. Když jsem o svých plánech mluvila s Felixem, u kterého jsem bydlela v Guatemala City, zmínil se, že za týden pojede na svatbu, která se schodou okolností koná nedaleko od Semuc Champey, a že se můžu svézt s ním a ušetřit si tak nepohodlnou celodenní cestu autobusem. „A jak víš..“ pokračoval, „nedávno jsem se rozešel se svojí přítelkyní a její místo na svatbě je volné. Můžeš jít místo ní, jestli chceš.“ Moje tipicky ženská reakce samozřejmě byla, že moc ráda, ale že nemám co na sebe. „Neboj, moje sestry ti něco pujčí.“

V Guatemale je tradicí mít svatby dvě. První v pořadí je ta občanská, která se koná na jakémkoliv párem zvoleném místě a výběr barvy a typu svatebních šatů je čistě na nevěstě. O dva týdny déle se celá rodina sejde znovu při oslavě církevního sňatku, která se koná v kostele a nevěsta je oblečená v bílém. Obě svatby jsou vždy doprovázeny hostinou a následnou párty. Tahle byla ta občanská. Jídlo bylo skvělé, pití bylo spoustu, všichni byli hrozně milí a ochotně mě učili tančit salsu a bachatu až do brzkých ranních hodin.

Další den dopoledne jsme se vydali k Semuc Champey. Ve vesničce Lanquín silnice končí a dále pokračuje už jen písčitá cesta plná děr a obrovských kamenů.  Ve Felixově trucku ale byla jízda takovým terénem spíše zábava než utrpení a bez problémů jsme dorazili až k parkovišti. Na cestě jezdí mnoho shuttle Jeepů, které vás dovezou až na místo, ale s žádným pohodlím nepočítejte.

Při vstupu do areálu se na vás sesypou davy průvodců nabízející svoje služby. Průvodce je úplně k ničemu, všechny cesty jsou skvěle značené a je téměř nemožné se ztratit. Vůbec si jich nevšímejte a po zaplacení vstupu 50Q (150 Kč) se vydejte nejprve na El Mirador (vyhlídku). Někteří vyhlídku přeskočí a vydají se rovnou ke kaskádám, protože se jde se hodně dokopce, většinou po strmých schodech a vlhkost vzduchu je neuvěřitelná, takže se klasicky potíte jako prase aniž byste se vůbec hýbali. Jde se ale přibližně jen 20 minut, po cestě potkáte moho místních prodavájících vodu a ovoce, takže ani hlady a žízní neumřete a ten výhled? Ten za to rozhodně stojí.

Konečně jsme dole u kaskád a já okamžitě skáču do té křišťálově průzračné a úžasně osvěžující vody. Většina lagun je navzájem propojená přírodně vytvořenými kamennými skluzavkami. Začněte úplně nahoře a doklouzejte až k té spodní. Člověk se zde snadno zabaví na celé odpoledne, takže doporučuju na výlet vyčlenit celý den a vzít dostatek jídla, kromě ovoce tu toho moc nekoupíte.

Celé místo je opravdu nádherdé a člověku přijde skoro až neuvěřitelné, že něco tak perfetního vytovřila sama příroda. Bílé vápencové laguny, naplněné zářivě modrou vodou, dokola obklopené džunglí, plnou obrovských žlutých motýlů…nadpozemská rása.